Zámek jako letní sídlo litoměřického biskupství

Klíčovou osobou byl v období třicetileté války Arnošt Vojtěch z Harrachu  O.Cr. (německy Ernst Adalbert von Harrach), katolický duchovní, biskup tridentský, 13. arcibiskup pražský, 28. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou a také kardinál. Po porážce českého stavovského povstání vedl rekatolizaci v Čechách a působil jako důležitý rádce Habsburků.

Založil Arcibiskupský seminář a gymnázium, za jeho působení také vznikly diecéze litoměřická (1655) a královéhradecká (1664). Pro chod Litoměřického biskupství bylo nutné zakoupit vhodné statky. Po dlouhých jednáních nakonec došlo, na základě návrhu Rudolfa Schleinitze, budoucího biskupa, v roce 1647 k zakoupení panství Stvolínky. Které zahrnovalo kromě Stvolínek i Kravaře, Blíževedly, Sezímky, Taneček a další. Rudolf Schleinitz toto panství dobře znal, a vybral ho, protože poskytovalo nejen užitek z polního hospodářství, ale patřily k němu i rozsáhlé louky, pastviny, mlýny, rybníky a lesy.

Maxmilián Rudolf Schleinitz, který býval generálním vikářem arcibiskupa Harracha, byl 11. prosince 1647 papežem vysvěcen prvním biskupem litoměřického biskupství. Za něho se začal přestavovat zámek a hospodářské budovy. V roce 1651 to byla nová střecha a na zámku byl vybudován velký rezervoár na vodu. Stavební práce pokračovaly až do roku 1663 a právě tyto úpravy jsou určují pro současnou podobu zámku. Interiéry zámku byly vybaveny barokními a nástropními malbami.

Dalším biskupem byl Jaroslav František Ignác hrabě Šternberk, který bývá nazýván tvůrcem barokních Litoměřic.Za něho vypuklo velké selské povstání, které zasáhlo i panství Stvolínky. Hrabě Šternberk udělil Stvolínkám některá privilegia a znak, který se používá dodnes. Dále nechal Biskup Jaroslav ze Šterberka vymalovat sluneční hodiny na jižní stěnu zámku.

Z roku 1676, kdy nastoupil do funkce pochází soupis mobiliáře zámku. Jedná se o několikastránkový prodrobný popis vybavení zámku a popis místností: kaple, biskupský pokoj, biskupskou ložnici, předpokoj, komorníkův pokoj několik pokojů pro hosty, úřednické pokoje, kaplanův pokoj, ložnice lokajů, kuchyně, jezdecká stáj a další. Typická barva inventáře byla modrá.

Následovala řada biskupů, kteří ovlivnili vzhled zámku. Za Jana Adama Vratislava z Mitrovic byly provedeny úpravy vnějšího vzhledu, došlo k sjednocení fasád a dovybavil se interiér. Za Mořica Adolf Sachsen-Zeits došlo k úpravě interiérů, především stropů se štukovou výzdobou v prvním patře.

Z roku 1789 pochází inventář panství s popisem budov pořízený po smrti Emanuela Arnošta z Valdštejna. Zámek je popsán jako vrchnostenský zámek, kde je kuchyně, několik pokojů a sklepů. V prvním patře je 17 pokojů. Dále byla k dispozici klenutá koňská stáj, hospodářský dům, pivovar, pivní sklep.

Václav Leopold Ignác Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan byl arcibiskup pražský a primas český, který na biskupském panství Stvolínky dal opravit hospodářské budovy a následně zámek. Z vlastních prostředků pak nechal roku 1811 přestavět kostel Všech svatých. Z jeho doby se zachovalo několik soupisů stavby a mobiliáře. V soupisech je uvedeno více jak 30 místností, kaple, pokoje, obydlí pana ředitele, dvě kuchyně, kancelář, pokoj pro hosty, archív, vinný sklep atd.

Z té doby se také zachovaly plány úprav zámku provedené Jiřím Prokschem za Zahořan, který působil i na panství Ploskovice. Úpravy zahrnují především úpravy vstupů a topenišť a zřízení dvou záchodů.

Z první poloviny devatenáctého století se zachovaly útržky ze stavebních knih a účtů. Jsou tak doloženy průběžné opravy zámku, jako třeba oprava schodů do ledárny, opravy půdy, která sloužila na pytlování chmele, opravy střechy, oprava dlažby. 

Od poloviny devatenáctého století se už zámek nevyužíval jako sídlo biskupů.

Ve školním roce 1851/1852 byl zřízen na zámku chlapecký seminář, za biskupa Augustina Bartoloměj Hille. Z té doby se dochovaly povzdechy nad tím, jak rozpustilí chovanci poškodili vybavení zámku. Seminář zde byl pouze dva roky a potom byl přeložen do Bohosudova.

Třináctým biskupem byl jmenován Antonín Ludvík Frind, německy Anton Ludwig Frind v letech 1879–1881. Ten nechal zámek renovovat. Přestavoval se i dvůr do kamene.Zmizely dřevěné galerie, které bývaly u chlévů. Ze staveb dvora zůstaly chlévy pro 100 kusů dobytka. Jeho nástupce Emanuel Jan Křtitel Schöbel byl český katolický duchovní, 14. biskup litoměřický a 41. velmistr Řádu křižovníků s červenou hvězdou nechal v roce 1883 přestavět kostel Všech svatých.

Z konce 19. století pochází popisy zámku, kde se vyzdvihuje výzdoba a výmalba zámku.

V tzv. Ottových Čechách z roku 1892 se o Stvolíneckém zámku (zde veden pod jménem Drmy) píše, že řada pokojů je zřízena po způsobu XVII. A XVIII. věku, vyzdvihuje se zámecká kaple s oltářem s letopočtem 1664, staré obrazy. V popisu se také zmiňuje zámecká zahrada a její velkolepá lipová alej.

V popisu z roku 1894 od A. Paudlera se zachoval také popis Stvolíneckého zámku, kterého zaujaly nádherná kamna, obrazy, nástěnné a stropní malby. Autora také zaujala zámecká kaple a navíc zmiňuje „čínskou místnost“. Ani tento autor nezapomněl zmínit v té době již zašlou krásu zámecké zahrady s vodotryskem a voliérou.

Konec devatenáctého století přivedl do Stvolínek i spojení se světem, prostřednictvím telegrafu a železniční sítě. V roce 1895 byl v obci zaveden telegraf a do provozu byla dne 29. prosince 1898 dána trať z České Lípy do Litoměřic a na ní stanice pod jménem Drum (za první republiky byl název stanice dvojjazyčný – k německému „Drum“ byl připsán ještě český překlad "Drmy").

Na počátku dvacátého století sloužil zámek jako letovisko pro děti z litoměřického konventu a část byla pronajímána.

• Zdroj:
• Průzkumy a dokumentace historických staveb Mgr. Eliška Nová a Mgr. Michal Panáček – Standardní stavebněhistorický průzkum Stvolínky Česká Lípa Zámek čp.1.
• Wikipedie - Arnošt Vojtěch z Harrachu
• Wikipedie - Diecéze litoměřická
• Wikipedie - Seznam litoměřických biskupů