Nejstarší historie okolí

Nejstarší známky osídlení se datují až do starší doby kamenné (250 až 40 tisíc let před naším letopočtem). Okolí Stvolínek bylo osídleno již v době, kdy se po zemi pohybovala stáda mamutů a nejmodernější nástroj byl pěstní klín vyrobený z místního křemence. V té době to ještě nebyl moderní člověk, ale Homo erectus a Homo sapiens neanderthalensis a okolní krajinu tvořila spíše step a tundra. Ani podnebí v té době nebylo stejné jako dnes, protože byla doba ledová a ledovec zasahoval pomalu až na toto území.

Další doklady o osídlení území se vztahují k období neolitu (5000 – 4300 let př. n. l.), a to především nálezy keramiky a objevem základů neolitické chaty o rozměrech 15 x 8 m (asi 4700 př.n.l). Lidé v té době již lovili a rybařili s pomocí luků, šípů a harpun, člověka začal doprovázet pes.

I v následujícím období bylo toto území osídleno. Doklady o osídlení v následujícím období představují především úlomky keramiky nalezené ve Stvolínkách nebo jejich okolí. Jako materiál pro výrobu keramiky sloužila místní hlína, ze které se v později vyráběly i cihly.

V souvislosti s archeologickými nálezy nelze nezmínit Karla Stellwaga, který právě ve Stvolíneckém zámku strávil období těsně před první světovou válkou a meziválečné období. Byl to právě on, který objevil několik archeologických nalezišť včetně sídliště kultury s vypíchanou keramikou a jednu z prvních českých mezolitických lokalit, a to právě u Stvolínek.