Počátky a vznik kostela
První zmínky o Stvolínkách sahají až do roku 1197, ale kostel Všech svatých je doložen až v roce 1352, kdy už sloužil jako farní. Kostel pravděpodobně vznikl na místě starší dřevěné stavby, která mohla existovat už v 11. století. V průběhu staletí se stal centrem duchovního života místních obyvatel a svědkem mnoha historických událostí. Jeho gotický původ je patrný z některých dochovaných prvků, i když většina stavby byla později upravována.
Ve 14. století byl kostel pod patronátním právem místního šlechtického rodu Kluků ze Stvolínek. Jeho poloha vedle tvrze a později zámku ukazuje na úzké propojení s místní vrchností.
Renesanční přestavba v 16. století
V 16. století prošel kostel Všech svatých ve Stvolínkách rozsáhlou přestavbou, která výrazně změnila jeho vzhled i funkci. K původní gotické lodi byla přistavěna hranolová věž. Tato věž byla propojena s tehdejší tvrzí krytou chodbou, což ukazuje na úzké spojení kostela s místní vrchností a jejich zájmy.
Uvnitř kostela byla vybudována empora. Empora sloužila jako zvláštní místo pro šlechtu nebo významné měšťany, kteří tak měli lepší výhled na bohoslužby. Přístup na emporu vedl přímo z tvrze, což zdůrazňuje její význam jako privilegovaného prostoru.
Renesanční přestavba přinesla novou omítku a malby, které kostelu dodaly svěžest a novou atmosféru. Tyto úpravy měly za cíl nejen zlepšit estetiku, ale také zvýšit pohodlí a důstojnost bohoslužeb.
V kostele se nachází také hrobka Jindřicha II. Kurzbachy z Trachenbergu, významného místního šlechtice, který měl velký vliv na rozvoj obce a kostela. Jeho přítomnost zde podtrhuje důležitost kostela jako místa nejen duchovního, ale i společenského významu.
Barokní úpravy a kaple sv. Anny
Po skončení třicetileté války se farnost ve Stvolínkách začala pomalu obnovovat a kostel opět získal na významu. V roce 1770 byla mezi věží a severní zdí hlavní lodi přistavěna kaple svaté Anny. Tato kaple je charakteristická svými barokními klenbami, které dodávají prostoru dynamiku a eleganci. Velké okno kaple přivádí do interiéru více světla, což zlepšuje atmosféru a dělá prostor příjemnějším pro věřící.
Věž kostela byla v této době upravena, aby lépe sloužila svému účelu. Zvonová stolice byla rozšířena o další zvon, což umožnilo lepší zvukové pokrytí okolí a posílilo význam kostela jako centra duchovního života. Tyto úpravy zároveň zvýraznily věž jako výrazný prvek místní krajiny.
Uvnitř kostela se dochovaly barokní malby a nápisy, které připomínají dobu, kdy byl kostel nejen místem bohoslužeb, ale také důležitým centrem komunitního života. Barokní styl přinesl do kostela více zdobnosti a barev, což mělo za cíl povzbudit věřící a posílit jejich duchovní zážitek.
Barokní úpravy tak představují období, kdy kostel získal novou podobu a význam, který si udržel i v následujících desetiletích.
Úpravy kostela v 19. století
V roce 1811 prošel kostel Všech svatých rozsáhlou přestavbou, která výrazně změnila jeho vzhled i vnitřní uspořádání. Starý presbytář, tedy prostor určený pro kněze a oltář, byl zbořen a nahrazen větším, který lépe odpovídal potřebám tehdejší farnosti. Tato změna umožnila více prostoru pro bohoslužby a zlepšila celkovou funkčnost kostela.
Loď kostela byla zvýšena, což přineslo více světla a vzdušnosti do hlavního prostoru. Součástí této úpravy byla také nová empora, která rozšířila kapacitu pro věřící. Do kostela vešlo více lidí, a zároveň poskytovala lepší výhled na průběh bohoslužby.
K rekonstrukci patřila také přístavba sakristie, místnosti, kde se uchovávají liturgické předměty a kde se kněží připravují na mši. Nad sakristií byla vybudována oratoř, což je prostor určený pro modlitby a menší shromáždění.
Věž kostela byla zvýšena a opatřena novým krovem, který zlepšil její stabilitu a vzhled. Fasády kostela byly sjednoceny, což mu dodalo jednotný a harmonický vzhled, který je patrný i dnes.
Interiér presbytáře byl ozdoben klasicistními malbami, které dodaly prostoru eleganci a klidnou atmosféru. Některé z těchto maleb se dochovaly dodnes a připomínají dobu, kdy kostel procházel touto významnou proměnou.
Tato klasicistní přestavba znamenala pro kostel nový začátek a připravila ho na další století, během kterých zůstal důležitým místem duchovního života v obci.
V roce 1883 byla opravena střecha věže a její konstrukce byla posílena, aby lépe odolávala povětrnostním vlivům. Tyto práce pomohly zachovat věž jako výrazný prvek místní krajiny a zároveň zajistily její bezpečnost pro další generace.
Současně s úpravou věže byl obnoven i interiér kostela. Práce zahrnovaly opravy omítek, obnovení maleb a úpravy dřevěných prvků, které dodaly prostoru novou svěžest a zachovaly historický charakter. Obnova interiéru byla pečlivě prováděna tak, aby respektovala původní architektonické prvky a zároveň zlepšila komfort pro věřící.
20. století
V průběhu 20. století se kostel Všech svatých ve Stvolínkách dočkal několika menších oprav a pravidelné údržby, které měly za cíl zachovat jeho historickou hodnotu a funkčnost. Tyto zásahy zahrnovaly opravy střechy, obnovu omítek a drobné práce na dřevěných konstrukcích, které pomáhaly udržovat stavbu v přijatelném stavu. Po první světové válce a zejména v meziválečném období se však finanční prostředky na rozsáhlejší rekonstrukce nedostávaly, což postupně vedlo k mírnému zhoršování technického stavu kostela.
Po druhé světové válce se situace ještě zhoršila, neboť obec i farnost čelily různým ekonomickým a společenským výzvám, které omezovaly možnosti údržby. Kostel začal postupně chátrat, střechy a omítky vykazovaly známky opotřebení a některé dřevěné části byly napadeny škůdci. Přestože se občas prováděly drobné opravy, nebyly dostatečné k zastavení postupného úpadku. Stav kostela se tak během druhé poloviny 20. století výrazně zhoršil, což vyvolalo potřebu rozsáhlejších oprav a záchranných opatření, které však byly realizovány až později.
V 90. letech byl bohužel vykraden a poškozen, což výrazně zhoršilo jeho stav a vyvolalo potřebu rozsáhlejších oprav.
Současná péče, převod kostela a jeho význam pro obec
Církev i obec Stvolínky si byli vědomi, že kostel Všech svatých je jednou z důležitých památek v regionu. Po desetiletích postupného chátrání bylo zřejmé, že bez rychlého zásahu by se stavba mohla dostat do stavu, kdy by její záchrana byla téměř nemožná. Prvním krokem se proto stala oprava střechy, která byla v havarijním stavu a do objektu zatékalo. Společným úsilím obce a církve se podařilo střechu stabilizovat a zastavit nejhorší degradaci konstrukcí. Tento zásah byl klíčový – bez něj by se stav kostela rychle zhoršoval.
Na podzim roku 2026 došlo k dohodě mezi církví a obcí, na jejímž základě obec převzala kostel do své správy. Tím získala možnost aktivně rozhodovat o jeho budoucnosti, plánovat rekonstrukce a hledat finanční zdroje, které byly dříve obtížně dostupné. Převod zároveň symbolicky ukázal, že kostel není jen sakrální stavbou, ale také kulturním dědictvím, které má hodnotu pro všechny obyvatele Stvolínek.
Zdroj: Průzkumy památek II/2007 (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, sdružení profesionálních pracovníků památkové péče); Nové poznatky ke stavebnímu vývoji kostela Všech svatých ve Stvolínkách, Helena Ammerich – Eliška Fechnerova – Zoi Spyranti
Ochrana osobních údajů a cookies